Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nezameniteľný Trevorov spev-škrekot, svojský zvuk a spôsob hry na klávesy, charakteristický gitarový sound a nakoniec aj jedinečná technika hry na bicie - to všetko sú atribúty, na ktorých stavia osobité zoskupenie z Talianska menom SADIST, a podľa ktorých ho je možné bez problémov identifikovať. Či už patríte k priaznivcom SADIST alebo nie, musíte uznať, že táto banda si dlhodobo dokázala udržať status legendy a hľadača nových postupov. Podarilo sa im túto povesť udržať aj novým albumom?
Po predchádzajúcom, návratovom albume „Sadist“ prichádzajú Taliani s tématickým opusom, na ktorom sa venujú zime, ako i radostiam a starostiam s týmto ročným obdobím spojenými. Fascinácie snehom a mrazom sa zhostili vcelku vkusne a aj s humorom, čo kvitujem. Snáď za jediný úlet opačným smerom – k trápnosti – možno počítať hlúpučký obal albumu. Ak odhliadneme od netradičnej tématiky, ostatok albumu je naopak tradičný, miestami až príliš tradičný SADIST. Tvrdý, agresívny, melodický, no hlavne hráčsky a zvukovo vypiplaný. Samozrejme, aj so všetkými pozitívami i negatívami, ktoré takéto opakovanie sa so sebou prináša. Nech sa pozerám na „Season In Silence“ z ktoréhokoľvek pohľadu, môžem skonštatovať, že odpoveď na otázku položenú na začiatku bude jednoduchá. Nepodarilo úplne. SADIST sú stále legendou, no na hľadanie nových chodníčkov už zjavne rezignovali – čo nie je tá najlepšia správa. Áno, stále sú to výborní inštrumentalisti a hudobníci, no už nedokážu prekvapovať tak, ako v minulosti. SADIST sa spoliehajú na istý štandard, ktorý stačí nielen im, ale hlavne väčšine fanúšikov – či je tento stav k dobru veci, si nie som celkom istý.
Na záver recenzie predchádzajúceho návratového albumu „Sadist“ som napísal túto vetu: „Pri ďalšom stretnutí už nemusím byť takýto ústretový“. A dnes už môžem potvrdiť, že môj zdvihnutý prst sa zmenil na mávnutie rukou.
1. Aput
2. Broken And Reborn
3. Season In Silence
4. The Attic And The World Of Emotions
5. Evil Birds
6. Ogron
7. Night Owl
8. Snowman
9. Bloody Cold Winter
10. The Abyss
11. Frozen Hands
12. Hiberna
Diskografie
Season In Silence (2010) Sadist (2007) Lego (2000) Crust (1997) Tribe (1996) Above The Light (1993) Black Screams (demo) (1991) Black Screams (EP) (1991)
Na nějaké přehnané mávání rukama to rozhodně není, drahý kolego. Jistě, SADIST "pouze" pokračují tam, kde skončili na předchozí comebackové nahrávce, nicméně stále tak činí s grácií a nadhledem. Upřímně, od italských techniků už ani nečekám taková překvapení, jakými byly svého času "Tribe" a zejména pak "Crust". Suma sumárum, ač je tenhle sněhulák zas o trochu více čitelný, je mi pořád sympatičtější než bizarní deska s dvojitým dudlíkem na obalu.
29. dubna 2010
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
smudlinek
8,5 / 10
Na tuhle kapelu jsem přišel až teprve před pár týdny, takže jejich starší alba nemám, proto se mi novinka jeví dost originálně. Je fajn, obohatit si sbírku o tuto kapelu.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!